Výletník

Přihlášení Vzhled stránky

Sjíždění Jizery 2011

Letošní voda měla větší štěstí na počasí, než poslední dva roky a užili jsme si ji řádně v hojné sestavě.
Vzpomínka na vodu Sjíždění Jizery

     Letos jsem se rozhodnul, že se vydáme zdolat po osmi letech Jizeru. Tehdy jsem na akci nuceně chyběl a tak mě tato řeka stále lákala J. Na akci se tradičně přihlásilo hodně lidí a sestava byla nakonec téměř zcela jiná, než před lety, z tehdejší přijeli jen Ondra, Honza a Radka.

    Před akcí některé pobavil i překvapil Luděk, který sezval všechny přihlášené slečny do svého stanu J. Ke svému překvapení nepochodil, což jak se později ukázalo bylo velké štěstí pro přítomné ženy J.

    Do kempu na Malé Skále dorazili v pátek jako první Honza s Radkou, kteří se „ukempili“ v horní části kempu. Protože jsme o nich nevěděli, vybral jsem místo na opačné straně.205-jizera-02 Se mnou jeli Jana, Luděk a bratránek Jirka. Po nás ještě dorazli Bětka s Mílou, Petr Čermák, Petr Plát přivezl Andreu s Romanem a klasicky jako poslední přijeli Radim s Borkem J  Vlakem mezitím dorazil Ondra, který ve vlaku potkal Pepu, Marušku, Danu a Milana. Ti začali již ve vlaku popíjet víno a budili lehčí pohoršení J. Cestou se zastavili v místní restauraci (prý na jídlo J ) a jejich příchod do kempu pak byl halasně ohlašován Pepovým hulákáním, kterým mě zdravil J. Konečná bilance byla devatenáct účastníků, takže opět slušná J. A to nedlouho před akcí odřekli účast čtyři přihlášení.

     Večer část z nás vyrazila na procházku na Pantheon, kde jsme vylezli na spodní vyhlídku a pokochali se na večerní pohled na vesnici s řekou. Luděk pak začal hecovat, že musíme udělat oheň a začal tahat z lesa menší kládu J. Tu jsme nakonec odtáhnuli do kempu, kde jsme v nějaké staré kanálové skruži uděli oheň. Opékaly se buřty a Luděk tradičně hermelín, povídalo se IMG_1840. Zbytek skupiny se tou dobou nacházel v restauraci na Boučkově statku, kde přišla ke slovu Pepova kytara. Do stanů jsme se trousili postupně, podle míry únavy J

     Během noci dost pršelo, což odskákal hlavně Luděk ve svém jednovrstvém tesco stanu, hodl se mu i nepromokovaý obal z kondomu na mobil J. Trošku starostí měl i Ondra, přece jen ovšem ostřílenější čundrák, kterého déšť nevyvede z míry J. Ráno jsem měl v plánu do devíti vyrazit převézt auta do cílového místa, to se samozřejmě nezadařilo, ale alespoň se podařilo vyjet v rozumný čas. Lodě jsme měli půjčené ze dvou půjčoven, protože třetí červnový víkend byly lodě už dopředu hodně rozpůjčované, zvláště ty za lepší ceny. Musel jsem ale i smlouvat, abychom zůstali s nákady na rozumné úrovni J DSCN1087 Cílem toho dne bylo tábořiště u příšovické Pískovny za Turnovem.

      Startem z maloskalského kempu jsme přišli o jediný sjízdný plnohodnotný jez na trase, který je přímo nad kempem. Snad jen Borek s Luďkem si tam dotáhli loď, aby ho sjeli J. Dál směrem na Turnov řeka příjemně teče a kochali jsme se krásným okolím. Zakotvili jsme u restaurace Zrcadlová koza, pojmenované podle historky o koze, která viděla v zrcadle svoji „konkurentku“ a rozbila ho J.  Hned vedle restaurace chovají stylově mladé kozičky IMG_1850.  Po obědě jsme využili místní dětský koutek a několi z nás se nechalo roztočit na otočné lavičce. Rychlost otáček byla závratná a mnozí měli co dělat, by se udrželi J. Na další cestě bylo vtipné přetahování jezu v Dolánkách u Dlaskova statku. Přirazili jsme ke kamennému nábřeží a hned přiběhli asi dva kluci a pomáhali nám vytahovat lodě na břeh. Divili jsme se jejich nadprůměrné ochotě, než se ukázalo, že si mysleli, že jim máme vracet jejich lodě J. Z toho jsme je brzy vyvedli a o lodě se radši už starali sami J Přetahováni bylo trochu pracnější, ale šlo to. Img3408  Pokochali jsme se vodou valící se propustí a vyrazili dál na Turnov. Město jsme z vody skoro neviděli, jak je řeka skrytá v zeleni. Přijeli jsme k jezu, který je zařízený luxusně pro vodáky, především pro přetahování lodí. Jo kdyby to takhle bylo všude J Dál jsme jeli vesměs pomalými úseky mezi jezy. U dalšího jsme naštívili bufet v maringotce, kde dělali mj. langoše IMG_1872. Zde jsme taky s Luďkem začali hledat dřevo, protože jsme předpokládali, že ho bude v okolí tábořiště opět nedostatek. Připomínali jsme pak trochu nákladní lodě :-) a se dřevem jsme se trochu natahali i v cíli. Před Příšovicemi jsme zamknuli lodě do dvou hvězdic a věci i dřevo jsme odnesli pár set metrů na tábořiště. Tam jsme postavili stany, zatímco já s Mílou jsme jeli pro auto.

    Po návratu jsem záhadně nemohl najít asi pět z nás, jak se později ukázalo, šli si lehnout (a spát) do stanů. Tak tohle se nám snad ještě nestalo J. Večer jsme udělali táborák a opékaly se buřty a hermelín a jablka DSCN1137. Milan a Pepa vzali kytary a s pár dalšími šli hrát a zpívat pod nedaleký přístřešek bufetu. Zde se točily hlavně červené limonády jak za časů socialismu, ale došlo i na tvrdší pití J. Na večerni tmu připravil Luděk menší překvápko se světýlky a římskými svícemi. Později večer ještě vyhecoval pár z nás k nočnímu koupání na Adama a Evu, přisvětlenému jen svítícími tyčinkami J.

      Ráno bylo celkem slušné počasí a začali jsme se chystat na další etapu. Některým se ani v devět nechtělo ze stanu, tak jsem je musel lehce povzbudit (viď Luďku a Borku J). Auta byla převezena po dálnici za chvíli a už jsme se mohli naloďovat. Čekaly nás stejně jako v závěru sobotní etapy „oleje“ díky několika jezům na trase Fotografie0966. Krátký liják jsme přečkali pod dvěma mosty. Během dne už jsme nezmokli, zatímco ve zbytku republiky pršelo, takže jsme měli neuvěřitlné štěstí. Na trase nás čekala menší zrada v podobě stromu padlého do řeky, pod nějž táhnul proud. Někteří se pěkně protáhli pod větvemi, já jsem zbaběle vyskočil z lodi, nejlépe z toho vypádlovali Andy s Romanem.  Dorazili jsme až k provalenému jezu, kde právě probíhá oprava. Tam jsme se pořádně vyřádili, mnozí si ho sjeli i několikrát a nejvíce se zde vyblbnuli opět Andy s Romanem, kteří se protržené místo dokonce snažili vyjet při proudu.Img3426 Marně J. Taky si ho sjeli pozpátku a nakonec se tam vyklopili, což v teplém počasí až tolik nevadilo a užili dost legrace, stejně jako my při pohledu na ně J. Dál jsme jeli podél vysokých skalnatých břehů vymletých řekou, které se níže nazývají Sruby Jizery. Na předposledním jezu jsme dali veget a svačinu, hospodu tam bohužel neměli, takže jsme byli odkázáni na zásoby.IMG_1934 Kdo neměl dost jídla, využil nabídky Míly s Bětkou, zásobených nadprůměrně J. Dál následoval velmi poklidný úsek, který si vyžral především Radim, jedoucí v singlu. Znepříjemňoval nám to i protivítr. Na jezu před Mnichovým Hradištěm jsme na Radima čekali asi půl hodiny, přijel totálně vyřízený. Na závěrečný úsek už dostal konečně háčka J. V cíli jsme ještě oběma půjčovnám předali lodě, zjistili jsme přitom, že jedno pádlo je v autě v Příšovicích, ale to se vyřešilo. Sešli jsme se pak všichni v restauraci na hradišťském náměstí, kde byl slušný výběr dobrých jídel. Luděk pouštěl videa z foťáku a bavili jsme se dobře J. I závěr akce taky byl příjemný a pak už jsme se začali trousit na vlaky a do aut.

    Letošní výletnická voda měla určitě víc štěstí na počasí, než v minulých letech a dobrá parta završila vydařenou akci. Takže za rok zase někam na řeku J

Zobrazit fotky z akce

Vložil: Zbyněk. Vloženo: 26.8.2011. Poslední úprava: 18.9.2011.

Nadpis
Jméno: E-mail:
Kontrola: Vlož číslo:
dva miliony šestset čtyřicetšest tisíc třista padesátosm
Piš jako ve WORDu
21.10.2011    Zbyněk
Fesťáček
Z blízké vesnice za řekou byla znít nějaká rocková hudba, ale myslím, že jsi byl Radime jediný, kdo tam chtěl jít, nebo dokonce i šel :-).
Odpovědět
Reklama
27.9.2011    Radim *
A co konzert na piskovnach...
...na ten jsi docista zapomel ;-)
Odpovědět